Můj mozek jede do otáček jak kalibr bez meče slyším skřeky rámus jak prase duní mě to v palici to je dobře hudba je moje naděje že můj názor hnací motor co dodat ďáblem nebýt ale sloužit Bohu i když začal jsem u sebe pak soudím ostatní a tak láska pokora cit a naděje umírá poslední.