Můj učitel mě stále učí milovat

Tvá krása a blahopřání tvého srdce mě drásá usednout do čela rytířského stolu a tak tiše poděkuje ten mrznout co už to vzdal a odešel do brholu šest medvědů s cibulkou snad bezbochybi najdu radu a snahu dotknout jse osvíceného novoluní odcházím pryč jak ten skřet bojím jse tě nechci udělat to rozhodnutí sám musím musím musím jen co odejít do krajiny kde budou schody a brána malá těžko jse do ní smrtelníci dostanou vím že jeden má od ní klíče tak bojkotuji jak ten stařec bez meče a co bude kde budu kdo pomůže mi neřeším tak jak osud mě ukazuje záda tak já žiju a rvu jak ten pes o kus žvance možné i nemožné může mít smysl tak bože díky že mě učíš jsi můj mistr a andělé stůjte při mě díky.