Má láska k sobě samému nezná hranici mého pocitu s čisté lásky rudý květ kolik noci a dní budu dýchat po tvém kočičím objetí snad žízeň je veliká stroj mi dává na zadek srdíčko buší ze strachu z démonů a tak dychtivě dýchám kouř do plic a bolest mě ničí den co den odpojíme jse jako Matrix a jednou vám řeknu od duše zvítězil jsem díky vám šlápnutím zmizíme ve společnosti ostýchavých a citově zadlužených lidí a tak bože miluji prosím děkuji a odpouštím.