Trápení

Trápení.

Ještě když jsem býval malý
jak z vratný láhve špunt,
říkali mi všechny tety:
"seš hubenej jak lunt!"

Jako junák nezralý
jsem hledal k sobě úctu,
na nose jsem brejle měl
a problémů půl tuctu.

Když oslovil jsem na studiích
dvě dívky pěkné, ztepilé
místo řeči přátelské
hned říkali mi: "debile".

Dva roky já sloužil jsem
spolu s bratry vojáky
pro většinu z nich jsem byl
jen "kráčející tepláky".

Jako kdyby nestačilo,
že člověk v noci chrápe,
v práci kvůli tenkejm nohoum
říkali mi "čápe"

Bývával jsem zádumčivý,
nálady měl tklivé,
říkali mi kamarádi,
že mám hnáty křivé.

Tyhle řeči plesnivý jsou
jak francouzkej rokfór
já mám vobě nohy rovný
ale křiví se tu prostor!!!

Pochopit tu fyziku
já každýmu rád pomůžu,
ale že se tyhle věci dějou
za to vážně nemůžu!!!

To slzavý údolí
po němž tady ťapem
poznáváme v bolestech
ať krokem nebo trapem.

Rozhod jsem se vykoumat
problémů všech genezi
abych vždycky návod měl
jak přetrhat ty řetězy.

Tvrdili mi kamarádi,
že mám IQ tykve.
Aby jsem je všechny naštval
chytil jsem se církve.

S bratry z církve zahnal jsem
to, co mi strachu nahání,
přítel Ježíš pomáhá mi
projít cestu pokání.

Nezáleží človíčku
komu a jak měříš
na všechno má odpověď
vždy jedině Ježíš.

Pán Ježíš ten taky kráčel
a když ho tlačil malíček
přesně jak to řekl prorok
ho popovezl oslíček.

A víš proč, můj bratře?
(snad tak Ti říkat mohu)
protože Pán Ježíš měl
fakt velmi blízko k Bohu!

S trápením už nezápasím
mám už klidné lože
podívám se na nebe
vždyť mám Tebe Bože!