Pospíchám okolo vlastního těla
na schůzku s dívenkou, která mě chtěla.
Přespříliš průsvitná... Zážitek mezní!
(Varhany jindy tak jímavě nezní.)
Je to jak vymáčknout obrovský nežit...
Vydechnout naposled? Žít nebo přežít?
Anebo hýčkat si, jak je to se vším,
peklo, co později přeroste ve mši.
K téhle se vracím a víš co? Pokaždé působí jinak. Uložím si.
27.10.2023 11:11:56 | IkkarisKa
Děkuju, Ivy!
moje milá za mnou chodila a ptala se, jak jsem to myslel s tou dívenkou :D Když zjistila, že jde o smrt, zvážněla.
Děkuju za stopu a za uložení!
27.10.2023 11:29:15 | vrbák
Zase jedna skvělá... u tebe...je to vždycky o silným prožitku a taky o zamyšlení se... moc ráda jsem se začetla:-)*
26.10.2023 10:45:50 | cappuccinogirl
A víš, že já jsem vždycky rád, když přijdeš? Víš to, viď? :)
27.10.2023 11:05:13 | vrbák
Jestlipak jsi se začet i ty u mně... má ČTVRTÁ je tvou PRVNÍ...ode mne:-):-):-)
Snad se nebudeš zlobit, ale byl to zážitek...hodný zaznamenání:-)*
27.10.2023 11:07:37 | cappuccinogirl