Deštivě procházková

to takhle jednou

venku prší

říkám si je to velký dar

tráva se osvěží

 vypláčou střechy

v pokřiku horkých par

to když si podobláčky vzhůru plují

pár kapek sem tam odhazují

a až se spojí do tmavého klanu

raději z brázdy čerstvé vstanu

otevřu deštník co mě tížil

a pujdu zvolna krajinou

v poslechu dopadání

látka tiše

odvádí říčky nesmělé

tam co je díra od kamene

stéká mi vodopád po těle

a co jsem nechtěl to se stalo

mé sucho náhle

 odplavalo

jsem smáčen

celý

na kusy

a sucho došlo

v dálce hřmí