asi 1000 kilometrů a pak trochu doprava k vodě

ty ještě spíš
a zatím
venku se světlo rodí
pozvolné
z poza lodí
přes stánky snědých trhovců

všude chléb voní
mořská sůl
uzené ryby hádky racků
ospalá žena vrásčitá
odkládá na stůl
zášitou starou síť


suším si módní trendy
na větvi olivové
odlesky písku
prší do očí
a v dálce hory
tam co měsíc spává
mraky svádí

jak se dny krátí
zlátne tělo
a vlasy slámou zavoní
ten klid
ta touha
nakazí a sílí
mám jedno přání
jak oni

být blízko vlnám
fíky jíst..