Drahokamy z cest

Dolomity
Štíhlé věže zlatistých skal
rozkvetlé ukloněné plošiny
jak visuté zahrady
paní Semiramis -
královna Marmolada
mi povolila audienci,
na jejím sněžném boku
rozmlouváme o zpěvu
větru, opálových říček a pínií
čeřících se v jejím klíně -
bel canto del Dio


Bombaj
U chrámu bohyně Durgy
sedím v třpytivé šále,
kterou jsem zakoupila
v uličce suvenýrů a kouzel.
Mladá dívka mne míjí,
sepjala dlaně jako číši,
v níž mi nabízí své přátelství
namasté, déví!
a malý hulman natahuje ruku
po zlaté minci piškotu
a spokojeně brouká:
máš modré oči, ale patříš k nám

Baltik
Vonící sosny, bílá pláž
smaragdové vlny
s bělostnou kšticí pěn -
Stojím na mělčině,
zeleně průsvitná těla sirén
mne ovíjejí a já
pročesávám prsty i myslí
jejich perlící se vlasy
a své jantarové sny

Silvaplana
Dvě temně modré stuhy
se vlní pod útesy údolí Engadinu
na březích žluté vlčí máky,
červánková levandule
achátový reliéf orla
se vtavil do smaltu oblohy
a poledne hraje horkou píseň ticha -
sbírám odpadlý květ a pokládám jej
ke kameni věčného návratu