Bez dechu

Nastal nový den,
nové ráno, vsát tak jen.
Nejsem spokojen,
nejsem vzhůru, ani nezdá se mi sen.
A vůbec, je to ňáký divný!

Zpravidla cítím
svoji těžkou hlavu bořit se v polštáři.
Dnes necítím však ani hlavu,
přijde mi, že vůbec nic nevážím.
A nemusím dýchat!

Ve své posteli jsem,
i když necítím, že bych tělo měl.
Náhlým pohybem
jako bych se nějak vznášel někam ven!
Měl bych se obléknout a jít!

Nevěřil by svět,
vidím svoje tělo spící napohled.
Dochází mi hned,
že ho vidím dneska ráno naposled!
A stále z větší dálky!

Měl bych se obléknout a jít!

A nemusím dýchat!

A vůbec, je to ňáký divný!

Nastal nový den,
nové ráno,
vstát tak jen...