Nedospánek

Elektrické stožáry
nádražní stanice
plynule svištící
do rytmu vlaku

průvodčí s hlasem
operního pěvce
opakuje si árie
stále dokola
s pohledem upřeným do dálky

na lidi se přitom nedívá
nic po nich totiž nechce

jen jízdenku
co naslepo vrací
do napřažených
dlaní zpět.

To slunce si za okny
jak velký pomeranč
poskakuje
z prava do leva
jak se mu zachce

je nenasytné
chce víc a víc
mého nedospánku...