nespavost
vynáší ze sklepa
po vědrech
mlhu
bílých nocí
a sobi spásají
věčné
šeření
na břehu
vzlyká mrznoucí
kantiléna
jižních moří…
…pod kulichem
pálí horečka
dotčeného slunce
v azuritovém
příboji
návratů…
věčné šeření...rozpité v azuritu...zalilo hladinu...slunečním svitem...v údivu stál jsem na břehu...jak malé děcko...před soucitem...úsměv.z
25.10.2014 19:21:16 | zdenka
až jsem z těch tvých slůvek opilá,tak krásně je mícháš:-)kouzelníku!
23.10.2014 18:28:28 | střelkyně1
já bych se opíjel něčím tekutějším..díky za pochvalu..až se rdím..ještě, že to není vidět:-)
23.10.2014 20:19:07 | Frr