Starý muž

Žil starý muž
pod horou vysokou
nikdy nekoupil si odpustek
na cestu dalekou
Seděl a díval se
smutně do dáli
přemýšlel, zda by
zdolal ještě to úskalí....
Jednoho dne vydal se z chatrče
slunko zářilo, cítil se výtečně
Po půldni chůze na svěžím vzduchu
jal se spočnouti, naslouchat duchu
Sedl si na kámen
a skonal, ten starý muž!
Našli ho po týdnech,
divá zvěř ho roznesla
K večeru potom, troubili „TUŠ“