V pohodlí

V pohodlí domova jsem snad sto let
neumím vrátit to století zpět

kamínky v botách mít, i zaschlou krev
pranic v žaludku a nic v spleti střev

- ty, kam to bude? se ptám svýho já
vyplázne jazyk a řekne jen aá

vím, co znamená, když kokrhá pták
udělej pod sebe z ničeho znak

tisíc mil čeká tě dál v prachu cest
nad paží přes loket zvedá se pěst

pod pravým úhlem, ať ví, na čem je
korouhev osudu, míč z voleje

odehrán mění směr do říše hvězd
stopnout si ufo, tam za ním se svézt

neváhám uprostřed pouště svých dnů
kde platím jízdné kamkoliv se hnu

z pohodlí domova dalších sto let
nebudu čekat, počítám do pět