Amálino údolí

Pod Kašperkem, v Amálině údolí
je prý zlata kolik-tolik, možná víc
slyšet zlatonosných mlýnů soukolí
odněkud z dob Lucemburků, od hranic

zemí českých, od šumavských pralesů
kde dnes stejně, jako dřív, se jejich stín
zvedá, borů, neměníce adresu
příroda je tady jedna volná síň

zlatokopeckou stezkou se toulám dál
Zlatý potok provází své pozvání
klokotáním vody s ozvěnou od skal
kaňonu až k prameništi pod bání

modrou, kterak ubránit se dojetí
když tě rychle zvuk ten v zádech dohání
znám zde každý kámen, kvapné století
zůstalo kdes´ bokem, stranou poznání

jak je marné po všem možném slintání
třpytky zlata když v zrudněném křemenu
máš u nohou, vstupte, buďte vítáni
všichni, kdo jste doma v pěším terénu!