Básně z Hamru

Pod Děvínem panny roní moře slz
z modravých očí lesknoucí se hladiny
v korunách borovic pěnkavy trylkují
to chlapci odešli od milované rodiny

Na Hamerském jezeře luna spí
a labutí tanec doprovází slavičí písně
koho zde miluji jen ona ví
doufám že neuknineš z mojí přízně

Na rodné vsi pod šindelovou střechou
za noci jež vybílena jak ubrus sváteční
byly tři mladé dívky počaty čistou něhou
které jsem poznal při své cestě zpáteční

Vesnice vstává v oparu tichého kuropění
zatímco ty ještě spíš v podkroví domu
luna, jež připomíná mohutný obelisk přeje souznění
Vaším svítícím oknem jsem přihlížel tomu