Blues podzimního vlaku

Tvůj dech dnes voní po jahodách
když mě líbáš tvá pusa je sladká
si chladná jako hladina v mých vodách
jen sedíš a na uších sluchátka

Pod tvými řasami jsou modré pomněnky
tvá postava nehnutě sedí na sedačce
na jejímž opěradle jsou zbytky tvé rtěnky
vlak právě vjel do tunelu v příští zatáčce

Listí spadané na cestě jako tepich
dneska budu na tě čekat u vlaku
koberec tkaný od podzimu jaký to přepych
cestou sem míjím pár zbloudilých tuláků

Procházíme se skrz barevnou podzimní náladu
zatímco vlak houká do dáli svoje blues
jako slunce se vracíš ze západu
jen nad hlavou ti mává hejno divokých hus

Proč odlétáš dívko na sněhové peruti ?
Do neznámých výšin kde žádné vlaky nejezdí
však k odchodu tě nikdo nenutí
v rytmu rozblikáš to naše souhvězdí