Toulavé nebe

Nad hlavou nosím vyleštěné nebe
na blankytu se slunce jak kotě toulalo
tam v mracích ukrývá mi tebe
v azuru se mladé děvče koupalo

V té nedozírné dálce nad sebou
končí duše všech trampů a tuláků
cestou tam míjí velikou lunu bledou
jež se schovává za peřinou z oblaků

Každý tvor v sobě nosí mysl toulavou
od narození,kdo v lůně přírody žije
s toulavým nebem letící nad hlavou
z výšky blankytu slyš veselé árie

Pojď se lásko pod oblaka zatoulat
jemné prsty slunečních paprsků budou hladit
když lehneme si spolu do poupat
struny zlaté lyry budou překrásně ladit

Kde však láska schází je nebe ztraceno
ó jak zoufalý byl kvítek když tiše uvadá
odkud slyším tě znít má líbezná kantiléno ?
možná z daleké Ameriky kde sídlí Nevada