Vlaková víla

Vlaková víla

Bosé nohy špinavé od kolejí,
bodavě jí teď bolejí.
Pruhy s černou špínou rozjetou,
smutná s ušmudlanou košilkou.

Z jizdenky si vějíř udělala,
aby už byla dáma.
Kolik toho jen vyplakala,
že nechtěla být sama.

Vlaková víla si ušmudlala
svou modrou košilku.
Vlaková víla, zavři oči,
v tunelu přijde za chvilku.