Na březích Berounky

Chodí sem na paseku skrz borůvčí a maliní
král lesa s mohutnými parohy,
jenž z dálky vypadají jako pozlacená koruna
v místní řece plavou pstruzi a líni
v náručí její hladiny právě utonula luna

Ach,jak průzračná je Berounka co připomíná moře
z níž skály rostou, jako houby na mechu
viděl jsem v ní plavat dlouhé úhoře
kteří vodu polykali, jakoby bez dechu

Na březích Berounky kam se chodí laně pást
na louku,která připomíná venkovský anglický pažit
tento kraj chtěl mne svou krásou zmást
zdejší země nemohl jsem se dlouho nabažit

Potkal jsem tě náhodou u Čechova mlýna
stála si opřená u zídky,
od které se odráží její bílé lemování
jak ta řeka jsi v okolí nejkrásnější manekýna
já píši o Berounce a věrném milování