Jablonecké pozlátko

Od slunce pozlacená Nisa pádí
úbočím, jež zelená se z jara
s každou vlnou odplouvá mládí,
ač rodná řeka není věkem stará

Našli lidé zlato a drahé kovy,
v říčním korytu Safírového potoka
jen čekám, co jim řeka poví
až k ní přijdou jednou do roka

Jablonec, toť perla severních Čech
jež byla do prstenu Jizerek vrytá
z krásy rodných hor se tají dech
však leckomu zůstane navždy skrytá

Na dně Nisy září plno zlata,
když slunce v ní nožky smáčí
ta řeka s naším krajem spjatá
dlouhá staletí Jabloncem kráčí