Martině / Martini / Mars

Byli jsme předtím šťastnější?

To co prožíváme není to co jsme prožívat chtěli
Že?
A na papíře to vypadá stokrát lip
Tak dobře
Sněhuláci byli sněhovější
Doteky byly vřelejší
Oči byly okatější
Nebo snad ne?

Čokoládou žízeň neuhasíš
Kalkulačkou dům nepostavíš
Představami ji nedostaneš
Tak proč se snažíš
Když víš že selžeš

Protože každý
To tak občas dělá
Jo občas
Ale jen občas

Každý je občas sněhulák
A umí být vřelejší než ty
Jen ty tvé oči jsou pořád tak velké a hluboké
Až se v nich ztrácím
Jsi první a poslední
Vlastně takový můj

Mrtvý bod
Už tě vidím
Jako klidnou hladinu oceánu
Bezvětří
A já jsem tvoje loď
Na které posádka umře hlady a žízní

Mohlo to fungovat
Ale nefunguje
Mohli jsme být v Číně
Ale jsme jenom tady
Mohli jsme jíst hranolky
Ale ohlodáváme si navzájem kosti

Stojím před tebou a mám oči dokořán
Už včera bylo pozdě ale nemůžu si pomoct
Jsi moje vítězství i prohra zároveň
Můj svět
Už mě to ale takhle nebaví

Proč?
Proč to mlčení proč to ticho proč jsem

Když pro tebe vlastně ani nejsem


I kdybych s tebou mluvil celý den
Od rána do večera
I kdybych ti šeptal do ucha všechna slova světa
A napsal ti je na papír a
dal ti je přečíst
Každé slovo každá věta

Nikdy bys neřekla nic jiného než že



Nic nechápu







A moje jméno
Orámované tvým stydlivým já

Nechci být vyschlá moucha na parapetu






Jakmile jsem na tebe dostal chuť ztratil jsem všechny ostatní smysly
A zemřu
Já to vím
My všichni
Jednou umřem

Zdar

A
Čus

Sílu


Mě

To

Neboli


O mrtvých jen dobře


Naschledanou


Každý kdo se snažil se potom na oleji smažil
Každý kdo to zkusil se potom tebou dusil
Každý kdo tě k sobě vábil
Se pak prostě zabil


Pátek

Je tu
Ale jmenuje se úterý

Všecko je v prdeli
Všecko je tak v hajzlu
Všecko je už za námi
Došli jsme
Jako bomba kyslíku



Všecko je už pryč

Hurá