Vylodění na Santorinu

Vylodili jsme se na Santorinu,

dva tisíce duší, v trajektu. 

Rampa se spustila, davy se valí,

selfíčka, slunce – je to v rukou  božích.

Slunce pálí, mobily  fotí,

vojáci v sandálích do boje pádí.

Stáli jsme už pod rampou,

když se ocitly pod palbou.

„Sir, madam, best price for you!“

„Oh my God, nooo!“

Krev a pot na dláždění,

padli v boji o stín poslední.

Ten, kdo neměl dost éček v batohu,

vyvázl jen s plastovým suvenýrem v obalu.

Průvodkyně velí: "Útok na vyhlídku!"

Jeden padl při nákupu suvenýru!

druhý v taverně když viděl účtenku,

třetí při útoku na nejlepší cenu.

Všechny cesty vedou ke stánkům,

kde ouzo lemtají z plastových kelímků.

Na oslech nahoru, lanovkou dolů,

za zážitky v řadě jak ovce spolu.

Vypadalo to na krásný den,

zprvu se zdál jak nádherný sen.

Bílé domky, modrý lem,

ale zpět se dostal jen ten, kdo měl –

dost peněz na suvenýr, co nechtěl.

Čest padlým a letošní dovolenou snad jinou.