Nechci

Na rtech úsměv, v očích smích,
v hlavě plno bláznivých věcí,
takový já chtěl bych být,
ale nejsem, přeci.

Jsem ten, který se neotočí,
když za ním se hroutí svět,
ten, který do jámy neskočí,
aby vytáhl přátele své zpět.

Nechci, nechci takový být! Sic,
co pro to dělám? Nic!
Jen básním, lituji se, ale jinak nic!
Chlad mi tiše líbá líc,
a do ucha šeptá lživá slova,
znova a znova :
"Kdo z mužů se ti rovná?
Nikdo, jsi pán,
tak proč měnit se?
Když ženy padají ti k nohám
a klaní se ti celý svět.
Proč se měnit, přeci?"
Ale...já nechci.
Sic.
Co pro to dělám? Nic.