Narodil se za mlhavého rána

Narodil se za mlhavého rána.
Vrána usedla s usedavým pláčem
na matku jeho která smáčen šátek měla.
Hřála ho teplem svého těla.

Narodil se a křičel
příčně pruhované triko na tělíčku
a mléko pije.
Možná na chviličku zlobí.
Je z totalitní doby.

Skoby na stěně nastínily dojemně
jak v domě do mě vstoupil.
Opil se předem
prochází středem města.
Je z jiného těsta.

Vměstnal se do mých žil
nektar pil ochuzen o chůzi křepčící.
Dřepčíci už ho vítají na jabloni.
Ke mně se nakloní.

Už vloni byl ke mně blíž
jako kříž na mém krku co se houpá.
Hloupá jsou rána kdy rána krvácí.
Dík krvi se koupe v oblacích.

Převrací slova.
Bělostná sova se v letu let změní
v hvězdolet snění
a prázdných kapesních váčků.
Proto pračku naplním k prasknutí.
Jsem sevřena tesknutím.

Na oslavu zrodu vodu pijem
příjem špatných vlnových šíří
míří k útesu
kde bez děsu z převisu dítko visí
oblek krysí má
vysmívá se tmám
oči mu svítí barvou medu
střeží se napít jedu který v lahvi svírá
uvařený z netopýra.

Má velkou moc a mocnou velikost
je tu host na pozemském světě
chtěl by spíš letět vstříc výzvám neohrožen žádnou mocí.

Narozené děťátko spí v temné noci.