Rozhovory lidí jsou tiché usínáním.
Zesílit je můžeš přímým podíváním.
Přesto je slyšet, jak si šeptají.
Slova znáš a nikdo je netají.
Jakoby se svět zavřel z tvého těla ven,
déšť tebou prolétá, jakoby byl sen.
když však na kapku uzříš trochu víc,
zasáhne tě jako tvrdý fotbalový míč.
Můžeš se v louži plazit nebo skákat,
pokud to neuvidíš, nebude to cákat.
Aby sis zamazal teplé duhové kalhoty,
ohlédneš se a budou tam mokré šlápoty.
Věcmi můžeš hýbat, pokud o to stojíš,
pokud ji pohled zaujme. To už umíš.
Hodíš, rozbiješ, zahřeješ, uplinveš,
počkej, až uvidíš, co ještě zamineš.
Pouhou myšlenkou ho můžeš popohnat,
jsi tu abys mohl život tiše zkoumat,
když chceš, umíš ho klidně vrátit zpět
a uvědomit si, jak vliv měl život na svět.