Revenge

Při světle andělském, u stolu kulatého sedí.
Baví se vesele a víno přitom pijí.
s příchozí mužem, však rozhostil se klid,
nemá to být ten, kdo již není živ?

S ohněm v očích pohlédl na ně,
proč se tak bojíte, usmál se na ně.
Mumlání ustalo, vino se rozlilo,
dvanáct z nich, k zemi se zřítilo.
Třináctý z bratří pohlédl na ně: „mrzí mě přátele, bylo to nutné“