Cosi se ve větru třepotá
jak padající listí ze stromů
na nebi zračí se nahota
dívky, co zradila přízeň bohů
S proťatým hrdlem dohasíná
zbrocena krví už spí
spřežení černých koňů se vzpíná
za vlasy po dlažbě vláčejí s ní
A temná oblaka jdou
s rudými šerpami blesků
po nebi průrvy se rýsujou
z výkřiků zoufalých stesků
Co podél stáli, už na kolenou klečí
z růženců sypou se korálky
těm, co si vsadili na hrdé řeči
zbyly jen pohledy upřené do dálky