Zloději snů

Snažil jsem se a modlitbami usmiřovat bohy
Však mým prosbám chyběly zřejmé vlohy
Neboť ani ocel ani mocné runy
Nenavrátí pouštní duny
Ani kvetoucí oceán
Či padesátihlavé dvanácteráky

Pryč zmizely fantaskní nestvůry z hor
Utichl včel obřích obřadní sbor
I kladivo dopadající na prsty Severu
Varování věštící nevěru
Bezhlaví vlci zdravící hrdly Měsíc
Havrani neseni do noci čtyřmi páry opeřených spárů
A obří hadi polykající stromy a domy

Přišli v noci nečekaně
Ze spánku si vzali daně
A odmítli je navrátit
Sny navždy chtěli uchvátit
A krmit se jimi jako chlebem
Mysl mou plnili jedem
Odnesli si to, co chtěli
Žádný sen neopomenuli

Od té doby dnes a denně
Neklidné je lidské plémě
Ochuzené o sny svoje
O pokušení, oheň boje
O slávu, hřích i napětí
S krásnou děvou sepětí

Co jen vrátí snění lidem
Aby spáti mohli s klidem?
Místo toho večer každý
Noční duch dopouští se vraždy
A každý zakusuje malou smrt
Uchystávající mysl na tu pravou