Sny o přeletu

Sluneční tapisérie v odraze kyvadla,
Shluk babího natěšení,
Ve skřivánčích chórech nad břečťany.

Tudle tam nadějná bárka situace,
Kormidelník sám Já,
na vlnách vznešené pohnutelnosti
přímé melantropitcké příslušnosti,
v nadějné písni víru v hlubinnách,
směrem kdoví, kterým pak.

To srdce hvozdu čiperek známo,
kde uráčí si věřit v bytost jezu.
V proudu vody hovořící pravda,
Zhlukuje se nad kamenitou tezí.

Před včeravy minulosti, potlačením chátrá
a ta bárka stále v srdci nadutě pluje.

Na horizontu plného pavích per.

Sny o preletu