CESTA K HARMONII

Byli jsme plavčíky, ve vodě plodové.
Ano! Ty, Ty, Ty i Ty. A tamten? No i ten! Všichni jimi byli, vychutnávaje si každou, každičkou chvíli.
Užívali ticha, klidu, harmonie. Bez rozdílu.
V tom našem úvodním života dílu.
Jest to prostě v nás, rodové.
Pak na svět mladí námořníci přišli v mžiku. Brrr. Šok pro ně. Jak do doby ledové.
Těm námořníkům protek život mezi prsty v okamžiku.
Ihned zpět by vrátili se k mámě, když jim končí slasti medové.
Časem plynoucím se každý mořským vlkem stane.
Tajemství života jest odhaleno. Vše známe.
Byť hlavu šedou máme neb jak koleno, vzpomínáme.
Jak dobře bylo mně i Tobě, v té života počáteční době.
Tak proč si neudělat život hezčím, lehčím.
Třeba hudbou léčit bolístky.
Na koncert stát frontu na lístky.
A každý tón ze strun a dechů, dopřát duši své i slechům.
Pak začnem znovu od píky a staneme se plavčíky.