NOČNÍ VÍLA
NOČNÍ VÍLA
V nočních skalách nad jezerem, stvořím jemnou sílu.
Černé mraky, skryjte hvězdy! Oživte mi vílu.
Odrazí se od hladiny, s bleskem letní bouře,
v ohni vírem tančí k nebi, šaty pouze z kouře.
Zmírám touhou, dotknout se jí, svými prsty lehce.
V rozrušení ztuhlé tělo, poslouchat mne nechce.
Cítím podzim z jejích vlasů, léto končí s
ránem.
Nejsem to já, nýbrž Měsíc, ten je vílím pánem.
Černé mraky, skryjte hvězdy! Oživte mi vílu.
Odrazí se od hladiny, s bleskem letní bouře,
v ohni vírem tančí k nebi, šaty pouze z kouře.
Zmírám touhou, dotknout se jí, svými prsty lehce.
V rozrušení ztuhlé tělo, poslouchat mne nechce.
Cítím podzim z jejích vlasů, léto končí s
ránem.
Nejsem to já, nýbrž Měsíc, ten je vílím pánem.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ty už jsi vílu potkal Ztepilý a bylo Ti s ní dobře:)
20.10.2018 18:48:27 | Malá mořská víla
Podle čeho tak soudíš?
21.10.2018 08:30:43 | Ztepilý
Ta fascinace :) a znáš nás víly, promlouváš něhou naší řeči :)
21.10.2018 09:32:56 | Malá mořská víla
Zlobivé víly...
Cítit v sobě zase jaro, podzim je rájem.
Byť jenom chvíli.
:)
20.10.2018 08:20:22 | ARTeFakty X. Múzy