Světlonoš

SVĚTLONOŠ
Šimon Linda

Slunce už bylo za obzorem
A šero se vkrádalo do místnosti

U stolu moudrých pánů zvedl se z nich ten nejhloupější
A údery pěsti o dřevo tišil všechny zdejší
Ticho! poslouchejte teď moji zpověď
Viděl jsem ho na vlastní oči, to mi věřte
Svých činů se střežte

Koho? ozvalo se

Světlonoše!

A skutečně bylo tiše, téměř jako v lese
Sem tam něco zašramotilo a sem tam někdo polkl
Muž spokojeně do stolu naposledy tloukl
Teď přišla jeho chvíle, ještě si mlaskl
A pak nečekaně do stolu zase práskl

Stalo se to v podvečer kdy saze oblohu zaplnily
On přišel a všechny lampy se rozsvítily
Světla světlonoše rozzářili naše výše
Světlo v temnu a obzor v nedohlednu
V ruce malé slunce svítilo nám do ulice
Světlonoš a jeho kapesní hvězda.

Otevřely se dveře a z nich vyšli obyvatelé města
Zářila před námi ta stará známa cesta
Světlonoš stál uprostřed se zdviženou dlaní
Pohledem přivolal k sobě postarší paní
Měla na sobě noční košili a třásla se strachem
Nohy bosé procházely pálivým prachem

Přišla s pohledem sklopeným ke svým nohám
Tak blízko než viděla špičky kožených bot
Zvedla zrak a spatřila v něm oči boha
Vytáhl z druhé kapsy svíci a zapálil hvězdou knot
Vložil plamen ženě do spojených dlaní
S očima upřenýma stále na ni, snad i dál

Světlonoš se smál!

Víte co se stane..

Až té paní svíce dohasne, až se ten plamínek vytratí
Zemře a světlonoš se pro ni, do naši ulice zase vrátí
Nikdo z nás bohužel nemůže tušit čím se provinila, to jen ona sama
Můžete si být však všichni tady jistí, že ta paní z domu číslo šest
Si zaslouží po smrti trest

Musíte mi věřit
Musel jsem se svěřit
Musel jsem vám to říci
Jinak dostanete i vy vlastní svíci

U stolu zavládlo opět ticho
Asi každý chvíli přemýšlel co právě slyšel,
Pak se jeden probral
Ten co dělal, že spal a zvolal
Hej hospodo další runda bude na mě
Pod vousy však neslyšně dodal
Kdo ví, kdy si přijde pro mně


V hospodě se zbytek dne radovalo a smálo
Jakoby se snad nic z toho opravdu nestalo
Tu noc se všichni moudří pánové opili do němoty

A já si dál s úsměvem - pletu svoje knoty