Samota

Vždy když jsem někde, tak cítím se sám.
Cítím se sám, i když kolem sebe lidi mám. 
Proč jen ten pocit mi zůstává v hlavě. 
Snažím se o změnu, avšak jen marně.

Nerad ten pocit v sobě si nesu.
Je to ten strach kvůli opuštění, plný děsu.
Stále ta samota uvnitř mě zžírá.
Kdy tělo se těžko ze země sbírá.

Kolem mě lidi, sám se však cítím.
Na temnou cestu samoty si jen já svítím.
Temnou uličkou v hlavě mé procházím.
K jednomu závěru pokaždé docházím.

Proč jen tu zůstat a hledat si oporu.
Když v hlavě mám tolik odporů.
K lidem samým a dnešnímu světu.
Jak poslední poupě v době rozkvětu.