Upír

Venku končí denní svit,
opouštím svůj temný byt.
V ulicích jde cítit strach,
kdo tu chodí není vrah!

Však i v tento hrůzný čas,
slyším venku lidský hlas.
Uvnitř stinné ulice
je jakási dvojice.

Jeden muž a jedna žena
smráká se tu nad oběma
Pouze jeden chce tu být,
z jeho žil krev budu pít.

Než stane se, co nejde vrátit,
bude za své činy platit.
Dobrý úlov na začátku,
ticho od ní na oplátku.

Před chvílí jen Slunce zašlo,
Rychle se dnes žrádlo našlo
Ta ženská má dnes kliku,
že neleží už na chodníku.

Dneska jedno jídlo stačí
v srdci mi však něco tlačí.
Bude to jejíma očima
Že jsem dneska hrdina.