Vzdávám se

Kéž by noc zase v noc přetekla  

a zůstala tak navěky,

plna třpytu a po hvězdách horké trávy

ubývající luny, co už nemá co ztratit

šepotu, dřímotu, ševelení

šera, mlhy, tajemství.

Jako když do snu propadám se,

hlubiny tlačí mě nahoru

a spánek leží na polštáři,

jsem tam, vzdávám se…