..meteorická II..

L e t ě l a   jsem atmosférou

                 v tom husto-plynném poli
                 a zazářila velkou měrou / svou jasnou magnitudou

                                  

                                      Mé jméno bylo Bolid…

A mířila jsem k místu jednomu

                 kde z vyvrácených kořenů prosvítala tvář mechu

                bych promísila s ní svou líc 

                        bělostně žlutorudou / z odkazu svého spěchu

                a vnořila se k hloubce do stromů

                        a k zemi ještě víc…

Sníh roztál okamžitě všude po okolí

                A vítr, jenž si klábosil, jen rozvířil se všady 

                vtáhl vzduch plný prachu - do mohutných plic

                pak kmeny vzepřely se vlnou rázovou a zkřivily se do výrazů

                                      - co i beze slov bolí

 

               A hlíny chřtán se nenasytně rozevřel všem kol dokola hlady…

**

On z nebes koukal na tu scenérii

                 spíš na tu spoušť - co dokázala jedna Siderita 

Vyndal své plosky z oblohy;

                • aby moh´ dolů přijít

                • aby ten prostor odhrnul

                • abych mě podepřel a postavil si na nohy

                • aby byl blíž, když svítá

Prý struktury mé podmanivost žádnou nezakryjí

               jen zíral na mé šupinaté tělo 

               na přiléhavý háv

      a na vlnění, které dokola se rozprostřelo

                                  v impaktním kráteru 

               I na zářivost vlákenitých šraf 

               na křehkost spiritu či Éteru…

A když se opět střetly naše pohledy

- vydechl jen;

                     „já už Tě dávno hledám v sférách nebes snad…“

teď nechť se energie má i tvoje sloučí kams´ do Vševědy 

                   do sítě plné jisker, co by uměly i vzplát

                  my vydáme se směrem mimo logiku 

                  až za poznáním; nových tisíckrát

     

             ke světům prány, do orgonové energie, co mám v malíku,

 

                              i ke kořenům do zahrad

                   

                   …za touhou vlastních oboustranných přání…