..šepot Genů..

 

 

(Pomalu, tajemně, s klavírním úvodem, šeptem:)

V prachu hvězd je příběh kódovaný…

Slyšíš ho? Šepot genů… v tobě… ve mně… ve všem tvůrcem daný...

 

(Zesílení, přidává se orchestr a bubny, hlas se zvedá do majestátu:)

Zrození v tichu, v temné náruči

kde světlo čeká na prvotní tóny…

Stvořitel mlčí – jen vzorce zaručí

by kód v nás vytanul a zvonil

 

 Refrén (výbuch emocí):

Šepoty genů – v kůži rozepsaných!

Šepoty genů – tvary do membrány

Každý krok vpřed – je i krok zase zpátky

příběhy stop, co rytmus mívaj´ hladký

 

(pomaleji, tajemně:)

Zrcadla mlčí! My pohledíme za ně,

vlci i lidé ve tmě tančí pospolu

Děje se točí, kód od tvůrce chráněn…

Tajemství Zrodu – dolů i nahoru!

 

(melodické sólo kytary):

Slyš, jak ty hlasy šeptají; „seš vše, co ještě zbývá!“

Slyš, jak jen hvězdy padají – „A voda živá

koloběh věčnosti, křídla i pouta…“

 

(Bubny zrychlují, orchestr graduje, výkřik:)

Gen! Kód! I Šepot Tvůrce - co se neodpoutá

(Sborový zpěv, mužský a ženský hlas v unisonu:)

Jsme plameny i popel, jsme lvi i děti Věků…

V každém z nás… hoří ten… věčný… ŠEPOT na útěku!

 

Závěrečný refrén:

Šepoty genů –v kůži rozepsaných!

Šepoty genů – tvary do membrány

Prokletí času – Kódy, co se mění…

Stvořitel nablízku – v tom nekonečném snění

 

(Doznívá sólo kytary a klavíru, hlas šeptá do prázdna:)

Slyšíš? Ten šepot ve své krvi… To je náš příběh … Nikdy nekončí!

..je jak průhledná stráž.. jak teplo nad loučí..