..myŠLEnková..

            S t á l a

         tam - ledabyle opřená

         s větrnou hučkou na pačesech

         zralá i rozhýralá
         větrná dívka, stařena
         s pohledem do imprese

         a sledovala okolí;

         bez známky zájmu,

              mimochodem;

v myšlenkách sopek vrcholy

ostrovy četné na východě

červenobílé chocholy

azur a tyrkys v modré vodě
v odrazu skelných fazolí…

          a nejspíš právě myšlenka

          ho udeřila do zátylku
 

- až na okamžik střetli svoje pohledy

            jen vyplivla z úst žiletky

            a jazyk ostrý jako pilku
            co nebyl zvyklý na medy

            vmotala do té zápletky…

                     / aniž by dala všanc -mu- jeho mokrou dýlku /

„Znám zemi draků“ - pravila…
             / též mimoděk

v svém podprahovém rozpoložení
jen jako nutnou poznámku
jak šifru znaků

zhoupla se v bocích / ..zíral na ni věk

než natáh´ liány, by ustál její vábení

a jako na povel rozluštil hádanku
vyhledal cíl

pak rozechvěl se jako silné zemětřesení
zvedl ji jako tsunami
než by mu zas se někde ztratila…

A pak jí šeptem oznámil;

              ..na Kalimantan míříme, má Fullereno spanilá..