Neděle

Je nedělní ráno,

 

to ticho miluju.

 

Schovám se pod víčka,

 

do dálky odpluju.

 

 

V pařížské kavárně,

 

kafe si objednám.

 

Nohy si přeložím,

 

vždyť nikam

 

nespěchám.

 

 

Pohledem na Sénu,

 

své oko potěším.

 

Hudba zní z ulice,

 

poslouchám, neřeším.

 

 

Na stěně hodiny,

 

odbily poledne.

 

Kafe si upiju,

 

kráska si přisedne.

 

 

Vlasy si upraví,

 

pohled mi věnuje.

 

Ptám se jí na jméno,

 

jakpak se jmenuje.

 

 

Říká mi: Monsieur,

 

zapoj svou fantasy.

 

V hlavě si promítnu,

 

Moneta obrazy.

 

 

Ta se slunečníkem,

 

skutečne jestvuje?

 

Říkám si nemožné,

 

ale vždyť přec tu je.

 

 

Skutečný umělec,

 

s krásou se podělí

 

Tak zbohem,

 

loučí se.

 

Příjdu zas v neděli.