DeviantArt.com
O d p o č í v a l a
jsem u ohně plamenů
/ byla to jedna z nocí
v nichž se plní přání /
krajina koní divokých se zdála pomalá
křídla nechali v oblacích
protože touha klidu spát je dohnala
*
tak uvelebila jsem se i já / převlékla za Ženu
na ploše hrála dámu s hvězdnatými kotouči
které jsem stále měla ve své tiché moci
*
…tu utrmácen došel ke mně z plání
skrz plameny probleskl úsměv můj
dvě zbylé hvězdy bezděky jen
jsem vsunula si k uším
• s myšlenkou; tak si hochu dešifruj…
„Chceš-li, tak přisedni. Musíš být unaven…“
Jen kývnul hlavou / a procedil, že sluší
mi třpytky na lalůčcích přizdobené /
*
A pak jen sdělil do prostoru;
že už to dávno, co si vyšel ven
a od té doby cesty svoje žene
a vody před sebou zas plaví
a honí hoře zase jinou horu
a hraje na hranice
i slaví jako slavík
a vítr vítá kdekoli a do úmoru
a líbá libost na líce
a právě nyní, že se trochu ztrácí ve spleti mých vzorů…
*
A já jen bězděky jsem sundala tu dvojhvězdici
a nastavila dlaň až směrem k němu
*
„..jsem kočovnice. Živelná i snící...
*
A dneska je noc pro lásku. Tu máš pár tantiemů…“
**
Krásný sen Šuměnky. Nebo to není sen?
Skvěle sestavená báseň.
Poezii by vlastně měly psát pouze ženy, protože mají více "holistické" pocity.
18.03.2025 11:49:21 | ARNOKULT
..je otázkou, který svět je skutečnější - a co je vlastně sen??
**
já prožívám před oponou i za oponou stejně intenzivně (tak možná dokonce intenzivněji)
díky Arnošte (a zas už se necháváš poezií vyrušovat od úmyslu pracovat na knize :))*
18.03.2025 11:54:26 | šuměnka