..v přesýpacích hodinách..

deviantArt.com

*

V  p o h o v c e  dřímala

Se šněrovačkou

srostlá do nebe

.

Ve zdání

s pousmáním

- sáhla pro hřeben

Pohnula sklenicí / jak hračkou

co naplněna chvěním cinkala…

.

Pak uchopila šípy - ostře
plamenné

.

A vytesala tělem přiznání

že i úsměv světce, je jak pokání

co na hranici až ji dožene

kam vmotají jí k pentagramu kostře…

.

A v přesýpacích hodinách

se písek rozhořel a plál

.

Pod lavinou všech vloček nahých

se rozvodnila zeď a rozvlnily prahy

.

Z cihel a malty deltu kdosi tkal

K hladině stropu vír si v tvořivosti sáh´…

..až sklouzla kapka dění

na rty tak rudě skleněné

.

Nastavil čelo

.

A ona vrostla jako smělost

prostě jen tak, do noty laděné

 

bez zaklepání. I bez uzardění…

 

**