Rozmary

Rozmary

Pošlete mi posla.
Ať přinese mi dopis,
v němž není ani řádky.
Ať jsou v něm jenom květy, všechny usušené.
Usušené chrpy z Šalamounovy zahrádky.

Pošlete mi kramáře.
Ať nabízí mi zboží,
v němž samé vzácnosti.
Ať nabízí mi šperky a látky z kašmíru.
Koupím si píšťalku, dám za ní růží hrsti.

Pošlete mi básníka.
Ať přednese své verše,
v nichž není ani slova.
Ať mluví jeho oči, vypráví svůj příběh.
Odpovím mu řečí, jazyka Adamova.

Pošlete mi malíře.
Ať namaluje plátno,
v němž není ani barvy.
Ať maluje svým citem, za nočního světla.
Povedu mu ruku, dílem Gauguinovým.

Pošlete mi loutnáře.
Ať naladí mi struny,
z nichž zazní jenom ticho.
Ať z jeho rukou vzejde, hudba nejkrásnější.
Dílo umělcovo, nespoutaných výchov.

Pošlete mi šaška.
Ať spustí svoje kousky,
v nichž není ani žertu.
Ať pobaví mě smutkem a manýry plaček.
Odměním ho smíchem, jenž pokane mi ze rtů.

Jen pošlete mi kata.
Ať setne moji hlavu,
za malichernost lidskou.
Ať nedokáže seknout, vždyť smrt je rozmarná.
On nabídne mi rámě a požehná mi láskou.