Pořád jenom spíš

TICHO
Jen ručička utíká
a venku padá sníh
tma v srdci veliká
PIKO
tak strašně bojíš se jich...
Kéž bys uměl mezi řádky číst
to co ti neříkám
ani v náznacích
To ticho
a venku hnusnej sníh
Co občas zahlídnu
bolí srdce mý.
Nuda...
To slovo co mi nahání strach
se s tebou stává realitou
ale já nechci jít dál
Tak zuby zatínám
a vzlykám do polštářů když spíš
Možná že tvojí vinou
už nevnímám křídla holubic
Ne, nic´s neudělal
Jen spíš...
Jen já a Smrt
si žádáme od svých dítek víc
A ty spíš tak kouzelně...
Pořád jenom spíš?

TÓNY
Ty tóny
mlží mi kontakt s realitou
a já oněj nestojím
Není to tvojí vinou
že mám duši rozervanou.
Jen ticho...
a ten čas se nezastaví.
Kdy jsme si naposled
jako děti hráli?
Teď tvá kůže, z níž sálal žár
chtěla bych tu uklidit
upírám svý myšlení k tomu dni
ale nevím kam vede cesta má
a kde je můj směr
Již nedokážu ničemu věřit
a dál chtěla bych naslouchat pohádkám
Pojeďme na sever!
Znáš to slovo kouzelný?
Jen ty, já a sníh...