V zemi slepých

V domě plném prázdných lidí

hledám slepce, co mě vidí

takového, jaký jsem.

Hledám ho tu den co den,

marně po pokojích slídím;

možná šel se projít ven!

Zjistí, zda už slunce svítí,

či zas temný bude den?

A kdo jeho kroky řídí,

je to osud jen?

Nebo po Zemi se pídí,

smysly ochuzen,

aby na své cestě sklidil

lítost několika žen?

Kdo ví, kam se řítil...

vždyť už taky jdem.