Vyprším

Vyprším


Za zdmi domovů a veškerých staveb
na místech, kde teplo a zima jest
nad vlasy úrodného lůna podušky
ne na zemi, ale daleko ve vzduchu,
kde ve větru planou vášně malých tvorů
tam v nebi, procházím se oblohou

Sleduji vesmír, ten nekonečný svět
to co si věci podemnou ani nepřipouštějí
existuje tolik jim neznámého
tolik evidentního, co přehlíží ve strachu

Sleduji zem, ten kopulí uzavřený svět
to co je nademnou obeznámeno světem
jak rosu na dlani nás sledují
je to tolik evidentní, až se toho bojíme

Za hranicí vesmíru a lidských obydlí
tam, kde všechny poletuchy mají ráj
vzduchem naplněná lázeň života
tam nad vámi, v živinách těl
mezi větry a šedými loděmi vláhy
tam v nebi, procházím se oblohou

...až nakonec
strazím se a vyprším...