ZPĚV (Z)RODU

Marnost bytí, marnost býti
Čím zaplatit správné žití?
Jak se svým časem naložit
Neb růžový plod vynesen jest
A přitom neživořit
Když stále sváděni ze svých cest
Jdeme planinou pouhou
S naší planou touhou
Do lesů a plání
Tam v dáli za svítání
Co přinese nám tento svět
Tragédie s komedií, na prknech květ
Květ bachratý květ kulatý
Květ naivní a námezdní
Když píseň se rozezní
Po široširých pláních písku
I Ježíš měl svou vlastní misku
Života, z níž pil
(a pak věčně žil?)