Vyznání

Vážně nechápu

ulepeným prstem

načmáraná vyznání

na výkladních skříních

v tramvaji

a na smetišti

Jsou všude jako moli

kterým se zlíbilo

usadit se mi v kabátě

a chroupat vlákna

mých vztahů

Všude se válí něco z toho

co mohlo být a nebylo

bylo a nemuselo

nemělo a nechtělo

Oknem se míhá

zpustošená krajina

Nevim kam jedu

ani kam dojedu

Není cesty tam ni zpátky

A oni maj ještě čas na psaníčka

Kde to sme?