Otázky

I.

Ptám se často na důvody.
Otazníky stojí v řadě
jako výčitky neporozumění.
Proč?

Poznáním odpovědí
jdu k pochopení
zdání skutečnosti
nebo se odevzdám
skutečnosti zdání?

Pravda osvobodí?

II.

Otazník ve větě
neznamená vždycky zájem.
Někdy je i povinností.
A ti, kdo se ptají,
nechtějí poznat pravdu,
ale musí,
protože znají
její zjevnou nutnost.

Být služebníky pravdy
není totéž
jako být jejími otroky,
jež ji hrdě křičí,
namísto tichého hlasu
pokořené pýchy.

Lidmi, kteří znale
povědí pravdu,
místo aby sdělili sebe.

Osoba vždy o sobě
dává otázku,
co je pravda?

III.

Otazníky nosím v sobě,
kladu si mnoho otázek.

Jedna z nich mi ale
v nitru šeptá stále:

Je důležitější
vědět, kdo jsem,
nebo
milovat?