Prabásneň
A poezii nikdy psát neprestane,
její vira v onen cíl nezatracuje svou nadeji v snaze nikdy nepřestane ač je si vedoma,ze uznani přichazi déle než ohlasi se konec žití, co naplat,ze slovo vepsane ziskava svou slavu mnohem později zato zar jim v srdcich neustale plane a to nepřerusovane neví,co se zítra či za týden s životy jejich snad stane. Po smrti slava pozdě přichazi, to na adrese vlastní vyslechnout mohla jsem několikrát již dávno A ať si pak chvály a vzhlizeni ctěného po staleti celá pojednou k jedinému jménu nikde neschazi zatimco zemrela duše umrlce pomalu dal a dále odchází, tak každé jeho i to nejmenší seminko jest je uzrano. Lze snad někdy zapomenout..?
Komentáře (0)