Rozbitý stetoskop

Rozbitý stetoskop

nahání hrůzu

snad jen těm

kdo šlapou po polštářích

v nekonečnu

a sejít z římsy

je jim k smíchu.

Veškerá legrace

ale utichne

až rozkřičí se alarm

a začne žalovat

že ten a ten

nepřišel

jen se loudal po chodbách

když pacient plakal

že ho bolí svět.

Dlaždice chladí naše rozhovory

a všude je ticho

Jako na marách

V bezkrevnou hodinu

udeří zase čtvrtá.

Věčně asi půjde to tak dál.

Přesto tuším,

že má smysl sbírat střepy.

Bratře.

Podejte mi stetoskop.